Anton Mego podruhé

Aktuality, Šlechtění

Asi před měsícem jsme tu uveřejnili článek, v němž pan Anton Mego promluvil o svém šlechtitelském úsilí. Přesněji řečeno o části týkající se lilií, protože on je velmi úspěšným šlechtitelem i kosatců a mečíků. Dnešním přispěvkem je rozhovor, který vyšel v časopisu Zahrádkář 7/2018. Děkujeme za laskavý souhlas s jeho uveřejněním i zde.

Jeho uvedení právě teď, může navíc pro některé z vás, které šlechtitelské úsilí pana Mega oslovuje silněji, být jistým bonusem ve smyslu příležitosti více se k jeho práci přiblížit. Tím myslíme, že v nejbližších dnech členové spolku Martagon dostanou poštou letošní první číslo Liliáře, a jak je zvykem, v něm bude nabídka semen. Až se tak stane, následně se tato nabídka objeví i zde. A proslýchá se, že v této nabídce budou i semena ze šlechtění od pana Mega. Z toho důvodu, aby při vašem případném zájmu měla představivost možnost zachytit se zřetelnějších kontur, pod rozhovorem najdete obrázky, které nám pan Mego poslal v únoru letošního roku. A teď tedy už ten rozhovor:

Okrasná zahrada

Nejúspěšnější slovenský šlechtitel lilií, kosatců a mečíků

Také na Slovensku je celá řada zahrádkářů, kteří se s úspěchem věnují šlechtění nových odrůd květin. Nejúspěšnějším šlechtitelem lilií je př. Anton Mego, jehož výpěstky jsou vysoce ceněny nejen u nás, ale i v USA, kde již byla s úspěchem uvedena celá řada jeho lilií a kosatců.

Nejprve nám, prosím, řekni pár slov o sobě:

Narodil som sa v polovici 20. storočia. Detstvo som prežil vo Veľkom Záluží pri Nitre. Po základnej škole som odišiel do Bratislavy, kde som absolvoval dve priemyslovky. Celý život som pracoval v Petrochemickom kombináte, trinásť rokov ako chemik a 31 rokov ako ekonóm. V súčasnosti som na dôchodku.

Kdy jsi se začal věnovat zahrádkaření a co Tě přivedlo prvním pokusům o vyšlechtění nových odrůd? Vím, že šlechtíš lilie, kosatce i mečíky. Dnes si budeme povídat ale hlavně o liliích.

Nakoľko som vyrastal na dedine, tak môj život bol úzko spojený s prírodou a samozrejme aj záhradou. Prvý kontakt s ľaliami, kosatcami a gladiolami som mal v roku 1986, kedy som sa ocitol na výstave gladiol v Bratislave. Na výstave bolo prezentovaných aj niekoľko ľalií, ktoré boli pre mňa nádherné, nakoľko som poznal iba L. candidum. Práve tu začal môj príbeh s ľaliami. Zo začiatku som sa snažil zadovážiť si čo najviac dostupných ľalií. Nebolo to jednoduché, nakoľko na Slovensku bolo veľmi málo pestovateľov ľalií.

Na jaké ploše a v jakém množství květiny pěstuješ?

V súčasnosti pestuji iba ľalie a kosatce. Plocha je veľmi variabilná. No priemerne pestujem ľalie na 3–4 árov a na takej istej ploche aj kosatce. Ťažko definovať aké množstvo kvetov pestujem. Takmer sa to nedá spočítať, nakoľko takmer 95 % všetkých vysadených kvetov sú moje semenáče. Kvety  mám v riadkoch dosť na husto zasadené, aby som šetril pôdou. Vôbec nepestujem kvety na komerčné účely, maximálne využívam pôdu pre moje semenáče.

Vím, že jsi neobyčejně skromný, ale přesto myslím, že bys mohl uvést své úspěchy ve světě a na výstavách.

K tejto téme sa nerád vyjadrujem. Niekoľko ocenení ľalií som dostal na výstavách hlavne v Poľsku aj v Českej republike. Taktiež si vážim ocenenie ktoré som získal v USA. V posledných rokoch je moja účast na výstavách veľmi sporadická.

Kdy jsi se začal věnovat šlechtění a co tě k tomu přivedlo?

Prvé kroky v šľachtení som urobil v roku 1993, kedy vzniklo moje prvé kríženie Artistic X  Delta. Bol to prvý krok na mojej dlhej ceste v šľachtení týchto krásnych kvetov. Po prvých získaných kultivaroch ľalií, som každoročne navštevoval výstavy ľalií, kde som si mohol zadovážiť od renomovaných šľachtiteľov a pestovateľov nové kultivary. Zároveň som na výstavách obdivoval novošľachtenia jednotlivých šľachtiteľov. Práve na týchto výstavách som dostal inšpiráciu začať sa venovať šľachteniu.

Technika křížení je všeobecně známá, přesto bych se Tě chtěl zeptat, zda máš  nějaké své speciální metody?

Pri šľachtení ľalií používam klasickú metódu peľ – blizna. Samozrejme veľmi dbám na ochranu blizny pred cudzími opeľovačmi, čo u ľalií je veľmi dôležité. Blizna sa veľmi rada predvádza a je dobrým terčom pre rôznych votrelcov. Na ochranu blizny používam ako väčšina šľachtiteľov alobal.

Jak vybíráš rodičovské páry – cíleně, nebo náhodně? Máš nějaké odrůdy, které při šlechtění preferuješ? Jaké sny a cíle máš při jejich vzájemném křížení?

V začiatkoch som používal rodičovské páry dosť chaoticky. Je pravda, že môj sortiment nebol široký. Bolo to dané dostupnosťou kultivarov v našom regióne. Postupne sa môj pohľad na šľachtenie začal meniť. Získal som niekoľko zaujímavých semien z USA, z ktorých mi vykvitlo niekoľko atraktívnych ľalií, ktoré boli základom pre ďalšie kríženie. Prestal som krížiť ázijské kultivary (nedarilo sa im v mojich pôdnych podmienkach) a začal som sa viacej venovať kríženiu čínskych ľalií. V súčasnosti krížim iba čínske ľalie. Zameral som sa na šľachtenie ľalií s čiernym hrdlom. Samozrejme každé kríženie robím s nejakým zámerom pre dosiahnutie niečoho nového a výnimočného. No väčšinou to skončí podľa príslovia „Človek mieni, Pán Boh mení“. Napriek tomu sa mi podarilo vyšľachtiť niekoľko atraktívnych ľalií, ktoré po namnožení budem registrovať.

Které odrůdy ze svých semenáčů považuješ za nejlepší?

Pre rodičov sú všetky deti rovnocenné a ťažko je niektoré uprednostniť. Doteraz som registroval iba 13 kultivarov. Ak by som mal predsa niektoré vyzdvihnúť boli by to SLOVAK SAPPHIRE, ELEGAN, BEAUTIFUL VICTORIA.

Kolik křížení asi průměrně ročně děláš?

Ročne som robil od 300 do 500 krížení. V posledných rokoch kríženie trocha obmedzujem. Dôvodom je nedostatok miesta na výsev mladých semenáčikov. Kto sa venuje šľachtenie vie akú veľkú plochu zaberie jednoročná výsadba malých cibuliek. Väčšinou trvá 3–4 roky, kým rozkvytne výsadba jedného roka. Ku koncu minulého roku evidujem už vyše 6400 krížení.

Většina laiků si myslí, že každý nově vyšlechtěný semenáč je vhodný pro další pěstování. To ale není zdaleka pravda. Vím, že každý úspěšný šlechtitel musí být poměrně „krutý“ a většinu semenáčů při selekci vyhodí a dál pěstuje jen ty, které splňují náročná kritéria. Naše čtenáře jistě bude zajímat, jaké je asi procento úspěšnosti, tzn. z kolika křížení průměrně vznikne odrůda, která je vhodná pro další pěstování a z kolika pak opravdu špičková odrůda.

Áno, za veľmi dôležité považujem selekciu semenáčov. Ja viem, že je to veľmi ťažké a náročné. Byť kritický voči sebe a výsledkom svojej práce si vyžaduje veľa sebareflexie. Takmer každý semenáč, ktorý nám vykvitne, sa nám zdá nádherný a výnimočný. No je to väčšinou iba sebaklam. Musíme sa stotožniť s realitou a byť veľmi kritický. Nie je problém introdukovať neobmedzené množstvo ľalií. No bude to mať nejaký efekt? Budú tieto ľalie žiadané a pestované v záhradách? Budú prínosom? Mám vyselektovaných približne 500 semenáčov. Minimálne 8 rokov mi trvá po selekcii zhodnotenie všetkých vlastností semenáča na registráciu. Áno, konečným výsledkom je potom, že veľa semenáčov sa musí zlikvidovať, bez toho, aby šľachtiteľovi priniesli nejaký efekt. Musíme si uvedomiť že na svete je veľmi široká šľachtiteľská základňa a jej výsledkom sú veľmi kvalitné a atraktívne ľalie. Jedinou cestou je tvrdá práca, byť prísnym a kritickým porotcom k svojej práci a jej výsledkom a hlavne byť trpezlivý a ešte raz trpezlivý. Medzi šľachtiteľmi kosatcov, gladiol sa traduje, že z 1 000 semenáčov sa dá vybrať jeden veľmi kvalitný kultivar vhodný na registráciu. Samozrejme každý z nás má svoje kritériá, z ktorými aj keď nesúhlasíme, mali by sme ich rešpektovať.

Na závěr tradiční otázku: Co bys vzkázal těm, kteří se chtějí pokusit o vyšlechtění nových odrůd?

Myslím si, že každý, kto sa zahráva s myšlienkou začať so šľachtením, by nemal váhať. Je to neopakovateľný pocit, keď čakáte na prvé rozkvitnutie semenáčov, ktoré ste vy vyšľachtili. Kto chce však v šľachtení niečo dosiahnuť, tak je to „beh na dlhé trate“ a k tomu je treba veľa, veľa trpezlivosti. Od vízie k dosiahnutému cieľu ubehne veľa času a možno sa k cieľu ani nedostaneme.

Rozhovor vedl Mudr. Josef Kříž.

Jeho mimořádnou a dlouholetou práci jak v pěstitelské činnosti, tak i pro Zahrádkářský svaz náhle přerušila tragická nehoda. Jeho přínosu bude i klub Martagon v blízké době věnovat náležitou a odpovídající pozornost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.