Šupinování je velmi osvědčený způsob množení lilií. Níže následují obrázky a jejich komentář od – v této činnosti jednoho z nejzkušenějších členů našeho spolku – Dr. Petra Hoška.

 Na fotografiích je ukázka růstu malých cibulek na šupinách při množení lilií. Jako substrát byl použit rašeliník a šupiny byly inkubovány v mikroténových sáčcích. Takto mohou vypadat  cibulky asi 2 měsíce po odlámání šupin. Jedná se nejspíš o šupiny z odrůdy ARABESQUE.

A teď k tomu šupinování: Šupiny odlámeme ze zdravých cibulí, ideální období je při kvetení rostliny. Když např. uřízneme lodyhu s květy do vázy, cibuli vyrýpneme a odlámeme několik šupin. Můžeme ale obětovat i celou cibuli.

Důležité je pak šupiny důkladně proprat pod tekoucí vodou, abychom odstranili zbytky poraněných tkání a spóry plísní.

Pak už jenom po odkapání vody materiál spolu s nějakým vhodným substrátem navrstvíme asi do 2 třetin do mikroténového sáčku, horní část přehneme tak, aby obsah sáčku mohl dýchat a zároveň si udržel přiměřenou vlhkost. Jako substrát můžeme použít rašelinu, rašelinu s pískem, perlitem, nebo samotný navlhčený perlit, různé druhy mechu, vlhké hobliny  z listnatých dřevin…

Sáčky s materiálem pak postavíme někam na skříň, protože nahoře bývá nejtepleji a už se můžeme těšit na výsledek. Jenom je třeba kontrolovat vlhkost. Teplota je v letním období ideální a pokud narostou cibulky na šupinách do přiměřené velikosti, můžeme je ještě na podzim vysadit na záhon asi do hloubky 5 cm. Na jaře vyrostou na cibulkách lístky a někdy i malé lodyžky s několika listy. Květů se dočkáme až v následujících letech. To závisí na odrůdě, kterou jsme takto namnožili.

Někdo používá pro inkubaci místo sáčků různé truhlíky, ale zde se obtížněji udržuje vlhkost.

Výsadba šupin po odlámání přímo na záhon je příliš riskantní a o výsledek se podělí mnoho chorob a škůdců.

 U některých odrůd lilií naroste na jedné šupině třeba i 10 cibulek, ale množství je na úkor velikosti.

Připomínám, že zvláště některé nové odrůdy lilií jsou poměrně choulostivé a nelze je ponechat přes zimu venku na záhonech. Poměrně náročné na pěstování jsou také vesměs  botanické druhy a to platí i pro oba naše druhy chráněných lilií: L. martagon a L. bulbiferum.

 Přítel Pernica uvádí, že to jde provést i na jaře z koupených prochlazených cibulí. Ano, dávám mu za pravdu, má to však drobný háček: u takových cibulí nemáme jistotu pravosti odrůdy a hlavně nevíme nic o zdravotním stavu, takže můžeme úspěšně vypěstovat nové malé rostlinky a pak zjistíme, že je materiál virózní a všechno vyhodíme. I pokud máme štěstí, některé, zdůrazňuji některé druhy a odrůdy lilií vyžadují k dalšímu vývoji alespoň měsíční prochlazení, např. v chladničce. Tomu se právě při letním šupinování vyhneme, protože šupiny s cibulkami vysadíme ven do nádob, nebo na záhon ještě na podzim a příroda se postará…