Dr. Peter Zale / Richard W. Lighty
Krátký přehled o Lilium catesbaei (Walter 1788), Fl. Carol
Dr. Peter Zale, Columbus, Ohio
Lilium catesbaei je nápadným obyvatelem ekosystému savany s borovicemi (Pinus spp.) a trávou (Aristida spp.), který byl v minulosti velmi rozšířen po celé pobřežní plošině na jihozápadě Spojených států. Vytváří jasně oranžové až nachově červené květy od pozdního léta do počátku podzimu (červenec – říjen). Z dálky se zcela ztrácí v trávě a květy vypadají, jakoby se vznášely po krajině. Tato mytická přítomnost je ještě posílena drápovitým zahnutím tepalů, které jakoby neměly vůbec nic společného se samotnou rostlinou. Nejvitálnější populace mají tendenci vyskytovat se na místech, která se využívají k občasnému zakládání ohně při úklidu borovicového savany. Bez využití ohně se ekosystém rychle mění a začnou převažovat různé druhy dřevin.
Lilium catesbaei sdílí svůj životní prostor s mnohými jinými okrasnými rostlinami, včetně masožravých druhů rostlin jako jsou Sarracenia spp., Dionaea muscipula a Drosera spp a mnoho dalších vzácných druhů včetně Polygala spp., močálové orchideje (Platantera spp.), Asclepias rubra a často pěstované magnolie (Magnolia virginiana). Běžně se zde vyskytuje mech (Sphagnum spp.) a zastírá bohatou vláhu, kterou zmíněné druhy rostlin vyžadují. Během jedné návštěvy populace L. catesbaei na Floridě tropická bouře v tomto regionu přinesla ve dvou dnech srážky přes 380 mm a celá lokalita byla zatopena až 100 mm vody. Pokud celé množství dešťové vody bylo jednorázové, hladina spodní vody musí být blízko povrchu a půda tak zůstává trvale vlhká z důvodu přítomnosti vody z podzemních zdrojů, které se zde vyskytují díky unikátním geologickým poměrům v celé pobřežní plošině. Takové stanoviště je pro většinu lilií, které dávají přednost dobře drenážované půdě, zcela atypické. Pouze L. iridolae sdílí stejně vodou saturované půdní prostředí.
Variace Lilium catesbaei
Když jsem po celé pobřežní plošině shromažďoval zárodečnou plasmu Magnolia virginiana pro můj výzkumný projekt k obhájení mého doktorského (Master degree) studia, setkával jsem s L. catesbaei na každěm kroku. Ve všech případech je snadno identifikovatelná během jejího kvetení, ale drobné variace barvy květů a jejich velikosti, případně i velikosti listů a jejich počtu se dají pozorovat jak mezi populacemi, tak v rámci jedné populace. Tyto subtilní variace vedly k popisu dvou vnitrodruhových taxonů, L. catesbaei var. asprellum Wherrya L. catesbaei var. longii Fernald. Popisy těchto variet měly základ ve variacích tvaru, velikosti a rozmístění listů patrných na vzorcích v herbáři. Nicméně vezmeme-li v úvahu plasticitu těchto charakteristik následkem vlivu prostředí, jsou takové morfologické rozdíly v rámci L. catesbaei a většiny jiných lilií stěží rozpoznatelné a tak tyto taxony nejsou běžně identifikovatelné. Pozorování v přírodních podmínkách naznačují, že takové variace se mohou vyskytovat smíšeně mezi mnoha typickými jedinci téměř u kterékoliv čisté populace s jasným geografickým rozlišením nebo s jasnými rozdíly určitých sekvencí DNA.
Extrémní variace zabarvení květu u původních přírodních druhů lilií jsou velmi dobře známé. Například oranžově červeně nebo žlutě zabarvené formy u L. canadense, L. philadelphicum a dokonce L. superbum byly už dokumentovány, ale nejsou běžně taxonomicky potvrzeny (rozpoznávány). Tento fenomén barvy květů je nacházen i u dalších přírodních druhů lilií po celém světě, ale rozsah této variace zůstává dosud u většiny lilií jen velmi málo pochopen. Pokud nejsou taxonomicky relevantní, mají tyto varianty význam jen zahradnický. Lilium catesbaei není vzhledem k tomuto rysu barevných variací žádnou výjimkou, ale spíše než zlatě žluté varianty, uváděné u jiných příbuzných druhů, se u ní vyskytují unikátní krémově zbarvené formy květů. Website Pacific Bulb Society (Pacifické společnosti pěstitelů cibulovin) uvádí fotografii netečkované krémově zbarvených květů L. catesbaei nalezené na Floridě mezi typickými oranžově kvetoucími formami. Když jsem uviděl tuto fotografii poprvé, byl jsem celý pryč úžasem a zadoufal jsem, že jednou budu schopen najít takový mimořádný exemplář při mém studiu lilií na přírodních stanovištích. Nenapadlo mě ani trochu, že se moje přání už tak brzy naplní! Pěstování lilií, a ve skutečnosti jakýchkoliv zajímavých rostlin, ze semen patří mezi mé nejoblíbenější činnosti. Po prosbě na mém blogu o semena L. catesbaei hned několik velkodušných jedinců mi poslalo semena z různých oblastí rozšíření této lilie. Semenáčky se v kontejnerové kultuře rychle vyvíjely a asi 18 měsíců po výsevu jsem mohl studovat a hodnotit variace prvních květů mých vlastních semenáčků. Zatímco se u nich objevily samozřejmé variace výšky rostlin, tvaru listů atd., u většiny bylo zabarvení květů nějakým odstínem oranžové, nicméně jsem objevil jeden semenáček, který překonal veškerá má očekávání. Tento pozoruhodný jedinec, vypěstovaný ze semen ze západního okraje geografické distribuce L. catesbaei v Louisianě, měl krémově zabarvené petaly, stejně jako na fotografii Pacifické společnosti pěstitelů cibulovin, ale na rozdíl od něj měl atraktivní oranžové tečkování. V celé dávce těchto semen se objevil jen jediný takový semenáč. Jeho květ jsem opylil pylem oranžového semenáče a jeho semenáčky pěstuji, abych zjistil dědění tohoto zabarvení květů.
Klíčení semen a pěstování semenáčků
Semena Lilium catesbaei jsou podobná jako u L. philadelphicum, se kterou je blízce příbuzná. Obě mají semena menší než jiné přírodní druhy lilií s okamžitým nebo slabě opožděným epigeickým klíčením. Ačkoliv existují jisté zmínky, že semena tohoto druhu vyžadují ke klíčení světlo, já osobně jsem nezjistil, že by to bylo opravdu nezbytné a podle mých zkušeností s klíčením semen lilií, světlo je pro klíčení škodlivé u všech druhů lilií, se kterými jsem pracoval.
Lilium catesbaei je považována za lilii s obtížným pěstováním. Pokusy s venkovním pěstováním mimo oblasti jejího původního rozšíření ukázaly, že pěstování vyžaduje zřízení bažinatého prostředí se substrátem, který bude uveden dále. Pokusy s různými pěstebními podmínkami by byly žádoucí, ale na překážku jsou těžkosti s obstaráváním semen. Podle mých zkušeností semenáčky rychle rostou, pokud jsou uspokojeny jejich půdní a vlhkostní požadavky.
Pracoval jsem se semeny Lilium catesbaei z četných zdrojů a zjistil jsem, že semenáčky mohou dosáhnout květuschopné velikosti za 18 měsíců, pokud jsou pěstovány ve směsi, kterou tvoří sfagnum s křemičitým pískem a lehkým přihnojením hnojivem určeným pro lilie vyžadující kyselou půdní reakci (Holly Tone). Na rozdíl od mnoha jiných druhů a hybridů u Lilium catesbaei se nezdá, že by vyžadovala období chladu k vyvolání kvetení a některé semenáčky se chovají jako monokarpické. Přestože tato lilie vyžaduje testování otužilosti a odolnosti k chladu v chladnějších regionech, zdá se pravděpodobné, že je odolnější než napovídá její rozšíření v jižnějších klimatických podmínkách. Mnoho okrasných druhů rostlin z této pobřežní plošiny docela dobře snášejí klimatickou zónu USDA 5. Blízce příbuzná L. iridollae se ukázala odolná vůči chladu až po Saline, MI.
Dovolte mi nakonec poslední poznámku o pěstování Lilium catesbaei. Její pověst o obtížném pěstování může být vysvětlena botanickým fenoménem, o němž dosud nepadla zmínka. Mnoho semenáčků po prvním kvetení se následujícího roku znovu nenavrací, což naznačuje, že by mohly být monokarpické. Monokarpické rostliny často dosahují pomalu své velikosti, kvetení, nasazování semen a nakonec odcházejí. Tento jev se objevuje u příbuzného rodu Cardiocrinum, takže možnost, že Lilium catesbaei je monokarpická, není bezdůvodná, ale vyžaduje další zkoumání. Z hlediska pěstitele to znamená, že je zapotřebí obnovovat sadbu ze semen tak často, aby byly každým rokem k dispozici kvetoucí rostliny.
Literatura:
Lilium catesbaei. 2015. Pacific Bulb Society Wiki. http://www.pacificbulbsociety.org/pbswiki/index.php/NorthAmerican.Lilium
Lilium catesbaei. 2015. Flora of North America. http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id242101729
Pramen:
A short review of Lilium catesbaei, QB NALS 2015,1:9-12 přeložil ing. Jiří Černý
Poznámky redaktora:
1) Přeložený text včetně grafiky jsme získali díky laskavosti ing. Jiřího Černého.
2) Fotografii Lilium catesbaei uveřejňujeme díky laskavému svolení jejího autora Wayne Matchetta. S jeho dalšími pracemi se můžete seznámit na www.spacecoastwildflowers.com
3) Označení Fl. Carol v nadpisu odkazuje na knihu T. Waltera: Flora Caroliniana, secundum Systema vegetabilium Linnaei digesta, characteres essentiales naturalesve et differentias veras exhibens; cum emendationibus numerosis, descriptionum antea evulgatarum adumbrationes stirpium plus mille continens, necnon genribu, kterou v roce 1788 vydalo nakladatelství J. Frasera v Londýně. 4) Jak správně upozorňuje autor článku, jsou barevné variace Lilium catesbaei botaniky v přírodě často pozorovatelné. Z toho důvodu nejsou citované variety L. catesbaei var. asprellum a L. catesbaei var. longii uznané jako samostatné poddruhy L. catesbaei, ale jména jsou dle dokumentu „The Plant List 2010“, který zveřejnila Královská botanická zahrada v Kew, považována za pouhá synonyma původního druhu.
Lilium catesbaei (Walter 1788)
Richard W. Lighty
Při pohledu na Lilium catesbaei jako součásti přehlídky celkem asi dvaceti pěti amerických lilií, tato lilie vyniká hned z několika důvodů. Ačkoliv je zřejmě příbuzná L. Philadelphicum, se kterou sdílí vzpřímeně postavené květy s drápovitými tepaly, L. catesbaei se od ní i ostatních amerických přírodních druhů liší tím, že v dospělosti jí během zimy zůstává přízemní růžice listů. Podobný charakteristický rys se vyskytuje pouze u jediné jiné lilie a to u L. candidum od Středozemního moře. Navíc je jediným americkým druhem s důsledně střídavě uspořádanými listy. Zcela určitě je to jediná lilie, u které se vyskytují všechny tři tyto charakteristiky.
Zatím jsem nikdy neviděl tuto lilii v květu a tak se musím spolehnout na popisy v literatuře. Všechny tyto lilie, které jsem dosud pěstoval, mi vždycky uhynuly dlouho předtím, než měly příležitost vykvést. Uvádí se, že L. catesbaei nedorůstá výše než 60 cm, takže ji můžeme považovat za jednu z nejmenších našich lilií. Viděl jsem obrázky těchto lilií se třemi květy, přestože v „Lilies of the World“ (Lilie světa) se uvádí, že mívá jen po jednom květu. Podle různých zpráv se ale dá soudit, že více než jeden květ se vyskytuje jen výjimečně. Květy jsou podobné jako u L. philadelphicum, ale jsou mnohem zářivější a zdá se, že jsou poněkud více otevřené. Tepaly jsou drápovitě zahnuté po větší část jejich délky, než je tomu u L. philadelphicum.
Edgar Wherry popsal dvě variety, které jsou od typové variety odlišné. L. catesbaei var. asprellum je charakterizovaná stonkem bez listů a chlupatým ve své dolní polovině, a s listy nahromaděných v kónické skupině (ne v přeslenu) asi v půlce stonku. L. catesbaei var. longii je jednoznačně rozšířena mnohem severněji a nemá bazální růžici listů charakteristickou pro typovou L. catesbaei. Mohla by být považovaná za spojovací článek mezi L. catesbaei a L. philadelphicum.
Lilium catesbaei byla pojmenována podle Marka Catesbyho, britského přírodovědce a cestovatele, který na začátku osmnáctého století strávil v Americe osm let. Zajímal se a psal o flóře na území dnešního jihovýchodu Spojených států a byl první, který tuto lilii popsal a vyobrazil pod názvem L. carolinianum. Podle zásad o pojmenovávání rostlin před Linneem, dostalo pozdější pojmenování přednost.
Ačkoliv se L. catesbaei na některých místech od Mississipi po Floridu a severně po Carolinu vyskytuje dosti hojně, přesto se zdá, že dává některým lokalitám určitou přednost. Všeobecně se nachází na vlhčích, často bažinatých místech s borovicovým porostem. Kyselá půda a dostatek vody se zdají být pro přírodní stanoviště jednoznačným požadavkem. Kvůli těmto dost zúženým preferencím a jejím jižním rozšířením je pěstování L. catesbaei v ostatních prostředích značně obtížné a na severu je pěstování ve venkovním podmínkách prakticky nemožné. Je tak atraktivní pouze pro pěstitele botanických lilií a nejzapálenější milovníky lilií. Zatím není známo její využití při hybridizaci a už vůbec se nedá kdy očekávat žádné využití z komerčního hlediska. Zřejmá je její příbuznost s L. philadelphicum, ale křížení těchto dvou druhů bezpochyby nepovede k nějakým hodnotám.
Lilium catesbaei, QB NALS 2015,1:13-14 (přetištěno z QB NALS 1966 a 2010)
Poznámky redaktora:
1) Přeložený text jsme získali díky laskavosti Ing, Jiřího Černého.
2) Fotografii Lilium Catesbaei uveřejňujeme díky laskaému svolení jejího autora Wayne Matchetta. S jeho dalšimi pracemi se můžete seznámit na www.spacecoastwildflowers.com
3) Citované variety L. catesbaei var. asprellum a L. catesbaei var. longii nejsou uznané jako samostatné poddruhy L. catesbaei, ale jména jsou dle dokumentu „The Plant List 2010“, který zveřejnila Královská botanická zahrada v Kew, považována za pouhá synonyma původního druhu.